K výstavě:
Hana Mikulenková pochází z Valašska. Vystudovala Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě, obor malba a jiná média v ateliéru prof. Ivana Csudaie, kterou ukončila v roce 2011. Už během studií začala hodně cestovat a to dělá dodnes. Její dvouroční pobyt na Bali reflektuje i s odstupem jednoho roku.
Její osobitou tvorbu představují především malby a těm zůstává stále věrná. Z nich vyzařuje exploze barev, dynamičnost, rychlost či šťavnatost, ale také melancholie a ženskost. Malba je expresivní, gestická a charakteristické je pro ni pastózní nanášení hmoty, barvy jsou kladeny vedle sebe bez přechodových tónů či stékání barev, často doplňovány sprejováním a pracuje s perleťovými barvami a hrou světla. Přestože na první pohled může obraz vypadat jako chaotická, rozplývající se změť barev, celkové estetické vyjádření působí velmi promyšleně, uceleně až rafinovaně. Tak jako je pro autorku důležitý výsledek, je pro ni stejně zásadní i samotný tvůrčí proces – tahy štětcem a vrstvení barev ale i vzpomínek. Někdy je tak obraz návštěvníkovi čitelný na první pohled, ale jindy se postupně odkrývá pod nánosy barev či pomocí symbolů.
Symboly často podtrhují autorčino osobní vyjádření. Umělecké dílo mnohdy nekončí hranou obrazu, ale velmi často ho přesahuje, ať už fyzicky nebo ideově. Hlavním tématem představované kolekce maleb Hany je voda, kterou autorka chápe v několika rovinách. V jedné z úrovní jsou to její osobní vzpomínky na dřívější cesty, můžeme zde ale také číst nepřímo reakci na aktuální témata a situaci ve společnosti,
která se dotýká každého z nás. Dynamičnost vody je vyobrazena ve formě vlny, jež sebou nese obrovskou energii anebo se naopak jen líně pohupuje. Voda je také nositelka života na Zemi, poskytuje také potravu ptákům, které se na obrazech často objevují. Ti jsou symbolem svobody, která je v posledním roce nejen v naší společnosti velmi často skloňována. Tím právě obrazy dostávají velmi aktuální náboj. Na obrazech se ale neobjevuje jen voda, modrou také definuje oblohu s mraky, modrá je pro autorku synonymem spokojenosti a „přicházejícího“ míru, má velmi často tišící efekt. Mimo
téma vody můžeme na obrazech nalézt také vegetativní motivy, jež opět odkazují na symboliku bujícího života.