Cesta zpátky na Bali byla pro mě přirozeným krokem, protože jsem měla pocit, že jsem se tím vším, co Bali nabízí ještě nenasytila. Jsem tu skoro už půl roku. A teď zjišťuju, že tento stav trvá, je to prostě láska k tomuto ostrovu Bohů, který má tolik podob. Jasně není to tady vždy jenom pohádka s tropickou a vodní kulisou. Ale oceánové songy hrajou pořád, země se sem tam otřásá a barvy jsou stále stejně intenzivní, a právě ty mě nepřestanou snad nikdy bavit, jak můžete vidět na intenzitě barvy v mých malbách. Dopřávám si kreativní pobyt a za chvíli jedu zpátky do ČR.
Pokračuju v mém konceptu maleb, říkala jsem si, že bylo dost květin, ale květin není nikdy dost. Letos už nejsem v ISI Denpasar, tak maluju o to více. Maluju ve třech sériích. V té první pracuju se symbolem křížkem, jako znakem, kde si zaznamenáváme místo, aby jsme došli do cíle a každý ho má vlastní, stejně jako i cestu, po které kráčí. Třeba piráti si tak vyznačí, kde mají poklad. A já věřím, že poklady máme v sobě každý, tohle pirátské nadšení jsem namalovala.
V druhé mini sérii se zabývám květinama, ale abstrahuji ženský portrét, a představuji si mysl žen jako rozkvetlé zahrady. Mysl je taková zahrada a je jen na nás, čím si ji hnojíme nebo trávíme...paradoxně z kvalitního hnojiva, vyrostou ty nejkrásnější květy. Ale důležité jsou semínka, zda jsou to semínka plevele nebo krásných květin. :D Hlavy jsem malovala modré, modrá je pro mě symbolem vody a života a taky hlavně potřebujeme květiny zalévat... Nehledejte v tom nic hlubšího. Třetí sérií se zabývám vrstvením a ukrýváním příběhů do hloubky, chci zachytit esenci vůně a pohybu a harmonie, pokračuji v sérii Tropický stav mysli.
Letos maluju skoro jako Dj. Pracuji na více obrazech najednou a pak se postupně zaměřuji pouze na jeden, konkrétní. Vybírám si je jako desky pro skvělý set a díky vrstvám Vám sdílím příběh mých obrazů, který Vás neomrzí hrát pořád dokola.
Na hotové obrazy a jejich proces se podívejte ZDE.